sobota 10. ledna 2015

"Everybody starts somewhere"

Holky moc bych se s Váma chtěla podělit o zážitek, který se mi stal u nás na vesnici v hospodě na začátku tohoto týdne a budu opravdu moc vděčná, když si to přečte aspoň někdo. Zajímal by mě totiž Váš názor a jak by jste se Vy zachovaly na mém místě. Jsem z toho docela nešťastná.


Večer zavolala nejlepší kamarádka a pozvala mě do hospody, nachystala jsem se, rozloučila s přítelem a dcerou s tím, že přijdu brzo a vyrazila jsem. Sraz jsme měly na místě, takže jsem se rovnou usadila k baru a čekala až přijde, měla zpoždění jako vždy. Když přišla objednala si pivo, já ho nepiju, tak jsem se zeptala jestli mají zelený čaj a bylo mi řečeno, že pouze ovocný a nebo pigi, tak jsem odmítla a řekla si o neperlivou vodu. Kamarádka se do mě okamžitě pustila, že od kdy prý nepiju ovocný čaj, tak jsem jí řekla, že už pár týdnů, že se snažím jíst a pít tak nějak zdravě (už před časem jsem jí řekla, že jsem začala cvičit a zdravě jíst, že potřebuju zhubnout) a ona se mi okamžitě začala smát, že to je strašně trapný a stejně mi to nevydrží. Tak jsem to přešla, nechala tak a změnila téma. Asi o 20 minut později si k nám přisedl kamarád a pozval mě na panáka, s úsměvem jsem odmítla. No a kamarádku nenapadlo nic jinýho než se začít blbě hihňat a nahlas tam vykládat, jak panáky nesmím, že to není zdravé, že držím dietu a takové debilní řeči měla, i když jsem jí milionkrát říkala, že to není žádná dieta, že jím normálně akorát zdravěji. No ten se k ní hned samozřejmě přidal a připadalo jim to hrozně zábavné, nějakej zdravej životní styl. Kamarádka se mi v podstatě smála přes celou hospodu a veřejně se mě snažila ponižovat. Potom si objednala chipsy a o chvíli později lipo a samozřejmě mi s tím mávala před obličejem celou dobu a pořád se smála a nabádala mě ať si dám, jaký je to dobrý. Nakonec jsem se zvedla, řekla jsem jí, že každý někdy začínal, že když ona si chce žrát a pít všechno, tak ať, je to její věc a stejně tak je moje věc co jím a piju já, zaplatila jsem za vodu a odešla, pak mi jenom přišla sms "tak se hned neurážej ". Nebudu lhát jsem z toho opravdu smutná, věřte nebo ne, ale za celý život co jsme kamarádky, tak jsme se nikdy nepohádaly, naposledy snad ve školce. Úplně z ní cítím jak mi to nepřeje a jak se snaží abych v tom hubnutí selhala. Máte někdo zkušenosti s něčím podobným? Já vůbec nevím co mám dělat. Strašně mi vadí, že mě nepodporuje a chová se jako prvotřídní mrcha. Ještě bych Vám k tomu asi měla říct, že jsem vždycky byla oblíbenější, hezčí a dokonce i chytřejší než ona, už od dětství a celou pubertu co se jí starší děti smály jsem jí vždy bránila a brala mezi svoje kamarády. Kdyby nebylo mě, tak by se u nás na vesnici s ní asi nikdo nebavil. Vždy byla víc při těle než já a když jsem pak začala přibírat a do toho otěhotněla, tak se strašně změnilo její chování. Když jsme šly spolu mezi lidi, tak se najednou nosila jak hvězda. Mě to nijak nepřišlo, tak jsem to neřešila, ale teď mi to začíná vadit. Na to jaká byla vždy milá a taková stydlivá se teď chová hrozně povýšeně a já netuším co jí na to říct.


úterý 6. ledna 2015

2015 resolutions

Tohle je moje premiéra co se týče předsevzetí. Nikdy jsem si žádné nedala, protože jsem věděla, že bych je stejně nedodržela, takže jsem nad tím nějak nepřemýšlela, ale teď je to jiné. Já jsem jiná. Najednou jsem dospělá, je ze mě máma a teď si věřím!

1. Chci zhubnout 20kg.
2. Chci se o sebe více starat (zdravě jíst, častěji si čistit pleť, atd.)
3. Chci se více usmívat.
4. Chci více fotit.
5. Chci chodit častěji na procházky.

K bodu jedna asi není potřeba nic dodávat. Tento blog je o tom celý, takže jedeme dál. Druhý bod je o tom, že o sebe celkově málo pečuju, na to jak moc se zajímám o kosmetiku a zdravý životní styl, tak na to dost kašlu. Vždycky jsem byla spíš flegmatik, takže mi to bylo prostě jedno, například jsem se nikdy neodličovala, prostě jsem šla spát nalíčená a i když mám pořád pleť dobrou (naštěstí), tak přesně tyhle věci chci změnit. K bodu 3 Vám řeknu jen to, že jsem celkem pozitivní člověk a řekla bych, že se i dost usmívám, ale je to pořád málo, prostě se chci cítit víc v pohodě a k tomu mi úsměv určitě pomůže :) Čtvrtý bod je jasný, prostě chci mít všechno zdokumentované a fotit každou maličkost v životě. No a poslední pátý bod je o tom, že když se mi malá narodila, tak jsem s ní chodila s kočárkem na procházky v podstatě každý den, trvalo to tak do 2.měsíce, potom si jí do kočárku začala brát každý den babička a já ten čas využila na cvičení nebo domácí práce a někdy i ten spánek, takže jsem na pořádné procházce nebyla ani nepamatuju :( 

OMLOUVÁM SE ZA TAK DLOUHÝ ČLÁNEK, SNAD JSEM VÁS NEUNUDILA A TŘEBA SE I NAŠEL NĚKDO KDO SI TO PŘEČETL CELÉ :)

čtvrtek 1. ledna 2015

Měření | 1.1.2015

Tak jsem se ráno odhodlala vytáhla po svátcích zaprášenou váhu z pod postele a pomalu a nejistě jsem se odvážila na ní stoupnout. K mému údivu jsem zjistila, že jsem přibrala jenom 2 kila za celé svátky, někomu se to asi zdá jako moc, ale mě po tom všem spořádaném cukroví, chlebíčkách, řízečkách, salátu, vaječňáku a vínečku to nepřijde tak strašné. Upřímně jsem se cítila jako sud a odporná koule tuku, takže jsem čekala, že mám nahoře tak dvakrát tolik.


Tak tady jsou ty moje "slavné" otřesné míry se kterými vstupuju do nového roku a oficiálně jim vyhlašuji válku ;) Držte mi palce ať se jich zbavím co nejdříve.

 Váha: 82.4kg

 Prsa: 103cm

 Pas: 93cm

 Zadek: 110cm

 Stehno: 63cm


úterý 30. prosince 2014

"I am proud mummy"


   Ahoj holky,
 hlásím se podruhé a tentokrát Vám o sobě prozradím jednu zásadní a důležitou věc, a to že jsem se v  červenci 2014 stala maminkou a porodila jsem krásnou malou holčičku :) No a jak už to tak ve  většině těhotenství bývá, tak jsem jedla a jedla a odpočívala, takže to byl další z důvodů proč jsem se  dostala na tak vysokou váhu (psala jsem v předchozím článku). 

   I když jsem z těch svých kil opravdu nešťastná, tak mi každé jedno za mojí malou princeznu rozhodně stálo :) No a teď je potřeba se jich zbavit.


   Jo a kdyby to někoho zajímalo, jsem opravdu mladá maminka, je mi teprve 19 let. S přítelem jsme miminko sice neplánovali a otěhotněla jsem přes antikoncepci, ale teď jsem opravdu šťastná. A než si o mě někdo udělá obrázek, tak jsme spolu už 4 roky, z toho 2,5 roku spolu bydlíme, před 2 lety jsme si pořídili společně pejska (takže jsme měli trénink:D) a přítel má skvělou práci a hlavně je mu 37 let, takže to není žádný puberťák, který by se nedokázal postarat. Je to úžasný tatínek a naše princezna má všechno co potřebuje :) Nejsem žádný případ pro sociálku jako spousta jiných maminek, takže si prosím nemyslete nic špatného. 

neděle 28. prosince 2014

"I want to be FIT!"


Ahoj holky,
že jsem tu nová Vám asi nemusím psát, protože to jde určitě poznat na první pohled :D Není to můj první blog, ale je to můj první na blogspot, vždy jsem používala pouze blog.cz, který byl pravděpodobně o dost jednodušší (zatím mám takový pocit), protože se tu zatím vůbec nevyznám.

První věc, kterou bych asi měla udělat je, že se Vám představím, bohužel bych ale ráda zůstala v anonymitě (alespoň prozatím). Doufám, že mi to odpustíte, ale bude to, řekla bych, docela hodně osobní blog a pokud mám být upřímná, opravdu bych se necítila dobře, kdybych se Vám hned ze začátku odhalila se vším všudy a nedej bože na můj blog narazil někdo z mého okolí.

Takže mi můžete říkat Emily, víc Vám zatím neprozradím :)

O čem vlastně bude tento blog???

Nejdříve je tu pár věcí, které o mě musíte vědět.

Celý svůj život jsem byla hrozný lenoch a moje nejoblíbenější činnost byla válet se u televize s jídlem v ruce a nebo sedět s kamarády v hospodě a pít až do rána. A i když jsem byla od malička pevnější, nikdy jsem nebyla "tlustá", ale tímto životním stylem jsem se dostala až na katastrofální váhu 92kg v 18 letech. A jako asi každá mladá holka, i já se chci líbit a proto jsem jednoho dne zvedla zadek a cvičení a pohyb všeobecně se stal jednou ze závislostí mého života. Sice mám pořád ještě nadváhu, ale jde to dolů a i když mě ještě čeká dlouhý boj, věřím že zvítězím.
No a to je důvod proč si právě čtete tento tento článek. Chci se podělit se světem o to, jak se mi s hubnutím a celkově změnou životního stylu daří. Opravdu moc moc moc doufám, že se najde alespoň pár lidiček, kteří mě v mém odhodlání podpoří a budou věnovat chvilku času tomu, aby si přečetli moje články a zanechali mi tu nějaký povzbuzující komentář, protože to je ta největší motivace, kterou můžu dostat.

Omlouvám se za tak dlouhý článek, snad jsem tím nikoho neunudila. Pro dnešek se loučím, mějte se krásně.